Články » Napsáno - drahabrno

Egyptská gastronomie II

Již minule jsem se zmínila, že Egypťané jí hodně kořeněná jídla. Mohu říct, že jsou mistři v tepelné úpravě kuřat. Nejvíc nám chutnalo kuře na zázvoru, ale také v jogurtové omáčce s koprem. Nepředstavujte si bílou omáčku, jak v ní plave kopr. Tím, že bylo kuře nasekané na kousky a hodně opečené, jogurtová omáčka byla také hnědá a vůně  kopru dodávala jídlu příjemnou exotickou chuť. Kuchař, se kterým jsem několikrát mluvila mi řekl, že je u nich maso velmi drahé, proto ho porcují na malé kousky, aby se dostalo na každého člena rodiny. Jejich rodiny jsou zpravidla velmi početné a jsou zvyklí o jídlo se podělit s každým, kdo sedí u jejich stolu. Pro nás nezvyklé, ale v Orientu si popřejí dobrou chuť až po jídle! Je to „Haní an!“

     Víte, co je to Kabáb Halla? Je to guláš, podobný našemu, ale bez mleté červené papriky. Je tam jen hodně cibule, česneku a kmínu a jen z hovězího, nebo skopového masa. Měli jsme možnost také ochutnat Fúl, což je fazolový guláš s rajčaty. Protože jsme mívali večeře o několika chodech, nebylo možno vše ochutnat. Ale každý druhý den se na terase grilovalo, tak když jsme chtěli něco z grilu, nešli jsme na večeři. Seděli jsme na terase a pojídali Kebab, což je grilované jehněčí, skopové a nebo hovězí maso. To mi moc nechutnalo, protože maso bylo dost tuhé a málo slané. Koření nechybělo, ale grilované maso si žádá více soli. Vynikající byly kuličky z mletého masa, hodně kořeněné a grilované. Název je Koftu a zapíjeli jsme je hodně studeným, zázvorovým pivem egyptské výroby. Toto pivo je trochu světlejší než naše a je bez pěny. Mě velmi chutnalo, protože jen tím se zahnala žízeň po kořeněných jídlech.

         Nerada bych zapomněla na skvělé moučníky. Baklawa je moučník z medu, oříšků a speciálního  těsta, chutí mi trochu připomínal náš medovník.  Jejich moučníky dost připomínají naše, jen jsou hodně sladké. Zmínila jsem již dříve, že mají vynikající máslo, proto i krémy v moučnících byly vynikající, jen jejich speciální moučníky polévané cukrovou vodou mi nechutnaly. Cítila jsem to jako zbytečné kalorie..

     Sinajský poloostrov, na kterém jsem byla, je z velké části poušť. Proto se tam nedají pěstovat žádné plodiny, ovoce a zelenina. Všechny potravinové  produkty se dováží z vnitrozemí. To mi řekl pan provozní, protože jsem se na něj obrátila s otázkou, jak je možné, že máme tak malý výběr ovoce? Našinec předpokládá, že když jede do tropických zemí, je všude hojnost tropického ovoce. Opak může být pravdou. Měli jsme stále „jen“ pomeranče, citrony, melouny a někdy hroznové víno. Tak jsem pochopila, jak jsme zhýčkaní z našich poměrů. Omluvila jsem se  a protože pan provozní byl velmi slušný starší pán, usmál se a že se nic neděje. To bylo takové mé malé faux pas.

     Nedá mi, abych se nezmínila o polské výpravě, která přijela pár dnů po nás. Pokud jsme v hotelu byli jen Češi, Němci, Angličané, a Holanďané, vše při jídle probíhalo hladce, celkem v tichosti  bez front a jídla zůstávalo na rautových stolech tolik, že kdo přišel na snídani, oběd, nebo večeři později, měl stále velký výběr. Ale to se záhy změnilo. Když přišli( spíše se přiřítili) Poláci, neměli jsme kde sedět, protože si místa u stolů zajišťovali, hulákali, při čekání na určité jídlo nás odstrkovali, vybrali všechno maso, na nás zůstala v kójích jen šťáva z masa. Kdo přišel později, měl smůlu. Byli jak kobylky. Všude ve světě je zvykem, že když se najíte, jdete na terasy a dáte si drink, který pijete u malých stolků v křesílkách a bavíte se třeba do rána. Ale polská výprava seděla v restaurační jídelně i po večeři a vůbec jim nevadilo, že další hosté si nemají kde sednou a v klidu sníst večeři. Jejich bezohlednost nás překvapila, ale jim jejich až humpolácké chování přišlo normální, protože stejně se chovali u bazénů. Říkali jsme jim „Účastníci zájezdu“. Byli pro nás negativní zážitek.

A teď slíbený recept.  1 kg červených, nebo žlutých masitých paprik, 1 palice česneku,         

                                       zarovnaná lžíce soli, 2 lžíce octa, 3 lžíce olivového oleje

Papriky rozkrojíme na 4 díly, zbavíme jader, umyjeme, osušíme, vnitřní stranu osolíme a dáme opékat na rozpálený olej v hluboké pánvi. Opečené vyndáme na talíř. Prolisovaný česnek smícháme se zbytkem soli a dáme do oleje po paprikách. Osmažíme dorůžova. Pánev sundáme z ohně a přidáme ocet. Pak přidáme opečené papriky, řádně promícháme, prohřejeme a podáváme k masu. Stejně můžeme upravit i lilek.     „ Haní an!“

Přeji Vám  krásné zážitky, ať jste kdekoliv!

zn. DrahaBrno

       

Maxim Restaurant

BIO POTRAVINY